česky | english

Epidemiologie urologických nádorů v České republice

Zdravotnické noviny, 8.9.2008

Autoři:

1doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D.,
1
Mgr. Jan Mužík,
1RNDr. Tomáš Pavlík,
1Mgr. Jana Koptíková, Ph. D.,
2doc. MUDr. Marko Babjuk, CSc.

1Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno
2Urologická klinika VFN a 1. LF UK, katedra urologie IPVZ, Praha

Význam epidemiologie zhoubných nádorů urogenitálního traktu v současnosti roste, neboť rostoucí počty nově diagnostikovaných pacientů představují značnou zátěž pro zdravotnictví vyspělých zemí. Česká republika není výjimkou, článek popisuje rostoucí incidenci nádorů ledvin, prostaty a močového měchýře a snaží se vysvětlit příčiny těchto trendů. Dobrou zprávou ovšem je, že i přes rostoucí počet nemocných se u všech těchto onemocnění podařilo v ČR stabilizovat mortalitu, byť jistě za cenu nemalých nákladů. Další epidemiologické údaje jsou dostupné na národním portálu epidemiologie nádorů na adrese www.svod.cz.


Úvod

Význam epidemiologie zhoubných nádorů v současnosti roste v důsledku setrvale rostoucí incidence a prevalence těchto onemocnění. Nejde přitom jen o prostou kvantifikaci počtu nemocných, novodobým úkolem epidemiologie je také objasňování příčin vysoké populační zátěže. To platí i pro zhoubné nádory urogenitálního traktu, které vykazují velmi výraznou věkovou a geografickou distribuci, přičemž stále není plně objasněna jejich etiologie a význam rizikových faktorů. Nádory močového měchýře, ledvin a prostaty jako nejvýznamnější urologické malignity představují v ČR přibližně 13 % nově diagnostikovaných zhoubných nádorů a podílejí se z 3 % na celkové populační úmrtnosti.

Epidemiologické charakteristiky onemocnění nelze ovšem hodnotit bez věrohodných populačních dat. Česká republika má silnou oporu v standardně vedeném Národním onkologickém registru (NOR), který je systematicky provozován od roku 1976 a poslední verifikovaná data jsou dostupná z roku 2005. NOR je vybaven on-line pracujícím prohlížečem dat a čtenář tedy může další údaje dohledat na národním portálu epidemiologie nádorů na adrese www.svod.cz.

Všechny údaje o české populaci uvedené v tomto článku pocházejí právě z dat NOR. Za období 1976–2005 NOR v úhrnu registruje 48 705 hlášených nádorů ledvin, 44 122 nádorů močového měchýře a 63 214 nádorů prostaty. Společně s demografickými daty Českého statistického úřadu a s databází zemřelých představují data NOR unikátní informační zdroj, který odborná onkologická společnost využívá i k predikcím počtu pacientů. Některé výstupy prediktivních modelů v článku dokládáme, neboť mají zásadní význam pro plánování léčebné péče a s ní souvisejících nákladů.

Nádory ledvin

Nádory ledvin jsou častou diagnostickou skupinou tvořící 2–3 % malignit u dospělé populace. Česká republika v tomto není výjimkou, ba naopak, v mezinárodním srovnání oficiálně dostupných dat obsazuje s ročně nově diagnostikovanými 2 600–2 800 nádory neradostné světové 1. místo v incidenci (Tabulka 1). Muži jsou v ČR ve shodě s mezinárodními údaji postiženi 1,7krát častěji než ženy. Nádory ledvin se u dospělých nejčastěji vyskytují ve věkových kategorii 55–75 let, data NOR vykazují incidenční vrchol mezi 65–75 rokem života, shodně u mužů i žen. Souběžné bilaterální postižení tvoří v datech NOR 0,7 % všech nádorů ledvin. Počet ročně nově hlášených nádorů ledvin v ČR významně roste, v období 1990–2005 jde o nárůst o 1 303 případů, což činí průměrný meziroční růst 6 %.

Ledviny postihuje několik typů zhoubných nádorů, dominantní je ale karcinom tvořící v recentních datech NOR 72 % všech nádorů ledvin. Nejčastější tzv. světlobuněčný (konvenční) karcinom tvoří v datech NOR 67 % hlášených nádorů ledvin. Zřetelným problémem je vysoká agresivita ledvinových karcinomů. Více než 40 % nemocných na toto onemocnění zemře. Nebezpečnost onemocnění dále zvyšuje schopnost těchto nádorů progredovat v dalším průběhu, a to i po mnoha letech od diagnózy. V důsledku vysoké incidence vede Česká republika v mezinárodním srovnání i u mortality (Tabulka 1). V roce 2005 zemřelo na nádory ledvin 720 mužů (4,6 % všech úmrtí na maligní onemocnění) a 432 žen (3,5 % úmrtí na maligní onemocnění). Přesto lze ve vývoji mortality a incidence pozorovat pozitivní trend „rozevírajících se nůžek“ (Obrázek 1), který je odrazem zvyšující se účinnosti léčby a také narůstajícího podílu včasně diagnostikovaných nádorů, jak bude doloženo dále.

Vysoká incidence uváděná v datech NOR je zarážející a vyvolává řadu otázek nejen o možných rizikových faktorech, ale i o kvalitě samotných populačních dat. Z tohoto důvodu bude v letech 2008–2009 provedena ve vybraných regionech ČR verifikační studie, která prověří záznamy NOR proti zdravotnické dokumentaci pacientů a vyloučí případná zkreslení. Objektivně lze totiž nalézt faktory podporující reálnost vysoké incidence v české populaci, ale i faktory zpochybňující konkrétní údaje:

  • Rostoucí trend incidence se netýká pouze české populace, ale lze jej pozorovat u většiny států severní Ameriky a Evropy s typickým ročním nárůstem 3–5 %.
  • Rostoucí trend je u českých dat provázen tzv. migrací klinických stadií, tedy rostoucím podílem zachycených nižších stadií (v roce 2005 49,7 %, Obrázek 2). V rámci lokalizovaných stadií je patrná i tendence k snižování velikosti primárně diagnostikovaných nádorů (data nedokládáme–blíže viz www.svod.cz). Tyto skutečnosti odrážejí vysokou účinnost moderní diagnostiky a zřejmě souvisí s nárůstem a dostupností moderních vyšetřovacích modalit, zejména ultrasonografie. Zavádění těchto technik do praxe v ČR časově koreluje s počátkem rostoucí incidence nádorů ledvin v letech 1988–1993.
  • Na druhou stranu je ale nutné přiznat, že 20 % nádorů ledvin nemá v datech NOR řádně vyplněnou histologickou verifikaci a dalších 7 % nemá uvedeno klinické stadium bez udání objektivního důvodu. Logicky vzniká podezření o kvalitě těchto incidentálních záznamů a jejich skutečném původu.

O příčinách rostoucí incidence nádorů ledvin v ČR nelze v tomto krátkém sdělení spekulovat. Plánovaná verifikační studie jistě přinese řadu vysvětlení i podnětů. Nutno ale podotknout, že i kdyby verifikace zpochybnila většinu nedostatečně vyplněných záznamů NOR, stále bude incidence nádorů ledvin v ČR jednou z největších na světě a výše zmíněný vliv moderní diagnostiky tedy s vysokou pravděpodobností zpochybněn nebude. Verifikace dat může také přispět k vysvětlení markantních rozdílů v incidenci nádorů ledvin mezi regiony ČR (Obrázek 3). Budou-li tyto rozdíly objektivně potvrzeny, bude nutno zvažovat i možný regionální vliv environmentálních rizikových faktorů, zejména kvality pitné vody.

Rostoucí incidence nádorů ledvin představuje stále vyšší zátěž pro české zdravotnictví. Přestože roste relativní zastoupení lokalizovaného onemocnění mezi nově diagnostikovanými nádory, absolutní počty primárně diagnostikovaných pokročilých klinických stadií III a IV narůstají. K nárůstu počtu pacientů léčených v daném roce v diseminovaném stavu dále přispívá vysoké procento recidivujících onemocnění z dřívějších let. Tabulka 2 sumarizuje prediktivní modelování epidemiologie karcinomu ledvin a dále predikce počtu léčených pacientů v roce 2008. Očekávané počty léčených pacientů jsou vysoké a to i přes to, že predikce je prováděna velmi přísně a je postavena pouze na histologicky verifikovaných záznamech NOR s uvedeným klinickým stadiem. Rozevírající se trend mezi incidencí a mortalitou dále přináší navyšování prevalence a rostoucí zátěž pro dispenzární péči.

Nádory prostaty

Hovoříme-li o nádorech prostaty, běžně míníme nejčastější histologický typ, tedy adenokarcinom prostaty (CaP), který v datech NOR tvoří 80 % celé skupiny. CaP je v ČR třetím nejčastějším solidním karcinomem u mužů za karcinomem plic a kolorekta (v roce 2005 v ČR 4 846 nově hlášených CaP). Karcinom prostaty patří mezi nejčastější malignity u mužů (celková incidence činí u mužů v ČR 11 % všech nádorů), nadto s výrazným nárůstem v posledních letech. Česká republika tak kopíruje trend typický pro vyspělé země Severní Ameriky a Evropy (Tabulka 1), naopak u asijských populací je incidence nejnižší. Na rostoucí incidenci má velký podíl zavedení vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA) do klinické praxe na přelomu 80. a 90. let minulého století, které mimo jiné posunulo stanovení diagnózy do nižších stadií onemocnění. Tím lze také vysvětlit stabilizovanou mortalitu i při neustále narůstající incidenci (Obrázek 4).

Karcinom prostaty je typické onemocnění vyššího věku (medián věku je v ČR 72 let, nejvíce pacientů je ve věku od 70 do 80 let). Karcinom prostaty představuje v ČR přibližně 13 % všech maligních nádorů u mužů starších 50 let a je odpovědný za 9 % úmrtí na nádorová onemocnění v této věkové kategorii. V přepočtu na celou mužskou populaci je v ČR celoživotní riziko (kumulativně pro 0–74 let věku) onemocnění nádorem prostaty 4,7 % a stejně počítané riziko úmrtí na tento nádor 1,5 % (dle Cancer Incidence in Five Continents, Vol. IX, IARC, 2007).

Ačkoli je mortalita na nádory prostaty v ČR dlouhodobě stabilizovaná, je stále vysoká a řadí Českou republiku do ne zcela uspokojivé pozice ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Údaje WHO 2002 (podle Cancer incidence, Mortality and Prevalence World-wide, WHO-IARC: GLOBOCAN 2002) ukazují, že vzhledem k četnosti tohoto nádoru máme stále relativně vysokou mortalitu (index mortalita/incidence je pro ČR uváděn 0,46, což znamená 21. místo v Evropě a 36. místo ve světě). K podobným závěrům lze dojít i při studiu výsledků studie EUROCARE-4 vydaných v roce 2007-2008 (projekt srovnávající relativní přežití onkologických pacientů států Evropy na základě dostupných onkologických registrů, bez ohledu na klinické stadium při diagnóze). Publikované pětileté relativní přežití za období 2000-2002 pro ČR činí 58,4 %, zatímco průměr Evropy je 77,5 %. Příčinou je jednoznačně stále vysoký podíl pacientů diagnostikovaných ve stavu velmi pokročilého onemocnění (v letech 2000-2005 bylo ročně 16 % pacientů primárně diagnostikováno ve stadiu IV). Jedním z projektů, který usiluje o posílení včasného záchytu karcinomu prostaty v ČR je projekt olomouckého regionu CAPROS (blíže viz http://capros.registry.cz).

Vysoká incidence a mortalita jsou výzvou k posílení dispenzární péče o nemocné s karcinomem prostaty v ČR. Skutečně vysokou léčebnou zátěž dokládá i Tabulka 3, která sumarizuje predikce epidemiologických parametrů a očekávané počty léčených pacientů v ČR v roce 2008. I přísně korigované odhady předpovídají až 1 477 pacientů protinádorově léčených ve stadiu IV (primárně diagnostikované stadium IV + recidivy onemocnění z předchozích let v diseminovaném stavu), což zvyšuje tlak na vzájemnou spolupráci odborných společností, které o tyto pacienty pečují. Usnadnit komunikaci při péči o pacienty s velmi pokročilým nádorem prostaty si v ČR vzal za cíl úspěšně iniciovaný projekt UJO, který je společnou iniciativou České urologické a České onkologické společnosti (UJO: Urology Joins Oncology; http://ujo.registry.cz). Projekt UJO mimo jiné přispěje i k mapování počtu a pohybu pacientů s diseminovanou formou onemocnění a umožní tak lepší optimalizaci péče.

Nádory močového měchýře

Zhoubné nádory močového měchýře jsou poměrně častou malignitou (po nádorech prostaty a ledviny jde o třetí nejčastější maligní onemocnění v urologii) postihující většinou muže ve věku nad 50 let. Podle dat NOR šlo v roce 2005 o 6. nejčastější nádorové onemocnění u mužů (ročně 1 827 nově diagnostikovaných pacientů) a 13. nejčastější nádorové onemocnění u žen (ročně 650 nově diagnostikovaných pacientek). Nejvyšší incidenci zaznamenáváme u české populace ve shodě s mezinárodními údaji ve věkových kategoriích 65-75 let, s patrnou převahou postižení mužů v poměru k ženám 2,9:1 (Tabulka 1).

Ačkoli v časových trendech incidence a mortality nádorů močového měchýře nenajdeme tak dramatické výkyvy jako u nádorů ledvin nebo prostaty, jejich incidence setrvale narůstá (Obrázek 5). V období 1990–2005 jde o nárůst o 1 166 případů, což představuje průměrný meziroční růst o 6 %. Nejvyšší nárůst připadá na věkové kategorie 70 a více let a je patrnější více u žen než u mužů.

Více než 90 % nádorů močového měchýře má původ v přechodním epitelu (urotelu), zbytek tvoří nádory z jiných epiteliálních buněk, mezenchymu, metastazující nádory a raritní nálezy. Rozbor morfologických kódů uváděných u těchto nádorů v datech NOR ukazuje následující zastoupení hlavních histologických typů: uroteliální karcinomy 93 %, jiné karcinomy 5 %. Dostupné údaje o klinických stadiích onemocnění svědčí o stabilizaci trendů, ve stavu lokalizovaného onemocnění (stadium I a II) je diagnostikováno 57 % pacientů. Podíl pacientů diagnostikovaných ve stadiu I se nadto v posledních letech mírně zvyšuje.

Relativně vysoký podíl pacientů zachycených s méně pokročilým onemocněním je jistě jednou z příčin dlouhodobě stabilizované a v letech 2004–2005 dokonce mírně klesající mortality na toto onemocnění (Obrázek 5). Stabilizace mortality při rostoucí incidenci ovšem navyšuje prevalenci, která v roce 2005 dosáhla 14 532 pacientů. Zvyšují se tak nároky na dispenzární péči ve finanční i organizační rovině, neboť tyto nádory se vyznačují vysokou frekvencí recidiv.

Tabulka 1. Základní epidemiologické charakteristiky urologických nádorů v ČR

1. část–sumární přehled českých dat

Parametr ZN ledviny mimo pánvičku (C64) ZN močového měchýře (C67) ZN prostaty(C61)
Incidence
  Počet / 100 tis. obyvatel (r. 2005) Muži: 34,8
Ženy: 19,3
Muži: 36,5
Ženy: 12,4
96,9
  Absolutní počet nových onemocnění (r. 2005) Muži: 1 742
Ženy: 1 014
Muži: 1 827
Ženy: 650
4 846
  Podíl ze všech malignit(r. 2005) Muži: 4,8 %
Ženy: 3,2 %
Muži: 5,1 %
Ženy: 2,0 %
13,5 %
  Trend 1995–2005 Muži: mírný růst
Ženy: mírný růst
Muži: růst
Ženy: růst
růst
  Typický věk nemocných Muži: 65-75 let
Ženy: 65-75 let
Muži: 65-75 let
Ženy: 70-80 let
70-80 let
  Výskyt muži : ženy 1,7 : 1 2,9 : 1 -
Mortalita
  Mortalita / 100 tis. obyvatel (r. 2005) Muži: 14,4
Ženy: 8,2
Muži: 10,1
Ženy: 3,8
27,6
  Podíl na celkové mortalitě (r. 2005) Muži: 1,3 %
Ženy: 0,8 %
Muži: 0,9 %
Ženy: 0,4 %
2,6 %
  Trend 1995–2005 stabilizovaný stabilizovaný stabilizovaný

2. část–mezinárodní srovnání

Parametr ZN ledviny mimo pánvičku (C64) ZN močového měchýře (C67) ZN prostaty (C61)
Mezinárodní srovnání–incidence
  Nejvyšší výskyt celosvětově > 18 / 100 000 mužů: Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Island, Německo, Itálie, Rakousko, Litva
> 10 / 100 000 žen: Česká republika, Litva, Estonsko, Rakousko, Finsko, Maďarsko, Německo, Island, Švýcarsko
> 35 / 100 000 mužů: Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Německo, Lucembursko, Švédsko, Řecko, Belgie, Švýcarsko
> 11 / 100 000 žen: Německo, Lucembursko, Švýcarsko, Rakousko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie, Itálie, Norsko
> 130 / 100 000 mužů: Švýcarsko, Spojené Státy Americké, Švédsko, Nový Zéland, Finsko, Belgie, Norsko
  Nejnižší výskyt v Evropě < 8 / 100 000 mužů: Malta, Bulharsko, Srbsko a Černá Hora, Rumunsko, Makedonie, Moldavsko, Albánie
< 6 / 100 000 žen: Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora, Portugalsko, Rumunsko, Moldavsko, Bulharsko, Makedonie, Albánie
< 18 / 100 000 mužů: Bosna a Hercegovina, Lotyšsko, Ukrajina, Slovensko, Srbsko a Černá Hora, Bulharsko, Slovinsko, Ruská federace, Albánie
< 5 / 100 000 žen: Slovinsko, Bulharsko, Bělorusko, Albánie, Ukrajina, Moldavsko, Ruská federace
< 25 / 100 000 mužů: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Ukrajina, Srbsko a Černá Hora, Ruská federace, Albánie, Moldavsko
  Pozice ČR ve světě / Evropě Muži: 1. / 1.
Ženy: 1. / 1.
Muži: 17. / 15.
Ženy: 11. / 10.
26. / 18.
Mezinárodní srovnání–mortalita
  Nejvyšší mortalita celosvětově > 9 / 100 000 mužů: Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Německo, Švýcarsko, Ruská federace
> 6 / 100 000 žen: Česká republika, Estonsko, Švýcarsko, Maďarsko, Dánsko, Rakousko, Německo, Island, Lotyšsko, Litva, Ruská federace
> 13 / 100 000 mužů: Egypt, Kypr, Dánsko, Španělsko, Arménie, Belgie, Itálie, Řecko, Libye
> 4 / 100 000 žen: Dánsko, Mosambik, Zambie, Belgie, Velká Británie, Německo, Egypt, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Rakousko, Maďarsko
> 35 / 100 000 mužů: Barbados, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Belgie, Kypr, Portugalsko, Kuba
  Nejnižší mortalita v Evropě < 5 / 100 000 mužů: Lucembursko, Irsko, Malta, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Portugalsko, Srbsko a Černá Hora, Rumunsko, Moldavsko, Makedonie, Albánie
< 3 / 100 000 žen: Řecko, Španělsko, Srbsko a Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Malta, Rumunsko, Portugalsko, Bulharsko, Moldavsko, Albánie, Makedonie
< 8 / 100 000 mužů: Makedonie, Srbsko a Černá Hora, Slovensko, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Irsko, Finsko, Albánie
< 2 / 100 000 žen: Bělorusko, Ukrajina, Ruská federace, Malta, Makedonie, Island, Albánie, Moldavsko
< 14 / 100 000 mužů: Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora, Bělorusko, Ukrajina, Makedonie, Ruská federace, Albánie, Moldavsko
  Pozice ČR ve světě / v Evropě Muži: 1. / 1.
Ženy: 1. / 1.
Muži: 20. / 15.
Ženy: 14. / 11.
26. / 18.

Tabulka 2. Nádory ledvin (karcinom z renálních buněk)–výsledky predikcí epidemiologických charakteristik a počtu léčených pacientů v ČR pro rok 2008 1

Predikce epidemiologických charakteristik pro rok 2008
Klinické stadium Predikce incidence Predikce prevalence
I. 1 160 (965; 1 355) 7 318 (6 958; 7 678)
II 312 (207; 417) 4 675 (4 424; 4 926)
III 175 (151; 199) 2 002 (1 882; 2 122)
IV 209 (175; 243) 1 100 (1 016; 1 184)
Neznámo 2 205 (170; 240) 2 251 (2 115; 2 387)
CELKEM 2 061 (1 833; 2 289) 17 346 (16 560; 18 132)
     
Očekávané počty pacientů s protinádorovou terapií v roce 2008
Primárně léčení pacienti dle klinického stadia I–IV Pravděpodobné relapsy a progrese onemocnění
z předchozích let 3
I. 1 160 (965; 1 355) 379 (346; 414)
II. 312 (207; 417)
III. 175 (151; 199)
IV. 209 (175; 243)
CELKEM 2 235 (1 844; 2 628)

1 Odhady prováděné Českou onkologickou společností ČLS JEP–Sekce epidemiologie nádorů a zdravotnické informatiky. U nádorů ledvin se predikce týkají všech histologicky verifikovaných primárních karcinomů z renálních buněk (morfologické typy 83123–karcinom ledviny; 82603–adenokarcinom papilární, NS; 83103–adenokarcinom z jasných buněk, NS). Odhady vycházejí z dat Národního onkologického registru ČR a vstupují do nich pouze úplné záznamy s uvedenou histologickou typologií. Odhady jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti (v závorkách)

2 Pacienti bez známého klinického stadia z objektivních důvodů (nemocní neléčeni pro kontraindikace onkologické léčby nebo pro odmítnutí léčby, diagnóza stanovena náhodně pitvou, apod.). Tyto záznamy nejsou dále započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou.

3 Na základě dat Národního onkologického registru a databáze zemřelých ČR jsou odhadovány pravděpodobné počty pacientů s recidivou onemocnění v diseminovaném stavu.

Tabulka 3. Karcinom prostaty–výsledky predikcí epidemiologických charakteristik a počtu léčených pacientů v ČR pro rok 2008 1

Predikce epidemiologických charakteristik pro rok 2008
Klinické stadium Predikce incidence Predikce prevalence
I. 612 (498; 726) 4 009 (3 780; 4 238)
II 1 761 (1 397; 2 125) 8 263 (7 747; 8 779)
III 502 (407; 597) 2 380 (2 202; 2 558)
IV 589 (527; 651) 2 922 (2 779; 3 065)
Neznámo 2 993 (868; 1 118) 6 054 (5 785; 6 323)
CELKEM 4 457 (4 040; 4 874) 23 628 (22 636; 24 620)
     
Očekávané počty pacientů s protinádorovou terapií v roce 2008
Primárně léčení pacienti dle klinického stadia I–IV Pravděpodobné relapsy a progrese onemocnění
z předchozích let 3
I. 612 (498; 726) 888 (839; 937)
II. 1 761 (1 397; 2 125)
III. 502 (407; 597)
IV. 589 (527; 651)
CELKEM 4 352 (3 668; 5 036)

1 Odhady prováděné Českou onkologickou společností ČLS JEP–Sekce epidemiologie nádorů a zdravotnické informatiky. U nádorů prostaty se predikce týkají všech primárních nádorů. Odhady vycházejí z dat Národního onkologického registru ČR a vstupují do nich pouze úplné záznamy s uvedenou histologickou typologií. Odhady jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti (v závorkách).

2 Pacienti bez známého klinického stadia z objektivních důvodů (nemocní neléčeni pro kontraindikace onkologické léčby nebo pro odmítnutí léčby, diagnóza stanovena náhodně pitvou, apod.). Tyto záznamy nejsou dále započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou.

3 Na základě dat Národního onkologického registru a databáze zemřelých ČR jsou odhadovány pravděpodobné počty pacientů s recidivou onemocnění v diseminovaném stavu.

Obrázek 1. Trend vývoje incidence a mortality nádorů ledvin v ČR

Obrázek 2. Zastoupení klinických stadií u nově diagnostikovaných nádorů ledvin v ČR *

* Celkem 20 % nádorů ledvin nemá v datech NOR řádně vyplněnou histologickou verifikaci a klinické stadium a dalších 7 % nemá uvedeno klinické stadium, vše bez udání objektivního důvodu. Zpětná verifikace těchto záznamů bude předmětem studie České onkologické společnosti v roce 2008-2009.

Obrázek 3. Regionální rozdíly v incidenci nádorů ledvin (období 2000-2005)

Obrázek 4. Trend vývoje incidence a mortality nádorů prostaty v ČR

Obrázek 5. Trend vývoje incidence a mortality nádorů močového měchýře v ČR